Přehled plesů na Olomoucku

Po čtyřměsíčním zkušebním provozu odstartovaly 1. listopadu naostro datové schránky. Umožňují komunikovat s úřady elektronicky, namísto klasických poštovních zásilek s doručenkou. Poslední dny před spuštěním však přinesly také četné problémy technického rázu, kterým čelí především soudy. Školy, kterým Olomoucký kraj nařídil si schránky zřídit, také příliš nadšením neoplývají.

„Datové schránky byly povinně zřízeny ze zákona všem orgánům veřejné moci a právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku. Každý, kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, dostal poštou přístupové údaje, aby se mohl do schránky přihlásit a do 1. listopadu si ji aktivovat. Všichni ti, kteří si datovou schránku neaktivovali sami, ji mají od 1. listopadu aktivovanou. Byla jim aktivována automaticky,“ upřesnila Marta Selicharová, mluvčí České pošty.

„Ke 3. listopadu si v okrese Olomouc nevyzvedlo přístupové údaje 1150 osob,“ dodala Selicharová.

"Padající systém"

Jednou z institucí, která si na problémy s datovými schránkami stěžuje, je Okresní soud v Olomouci. „S datovými schránkami jsme měli první tři dny strašné problémy. Padal systém, chyběly nám IČA u organizací a exekutorů, která ještě teď dohledáváme. Strávila jsem nad tím tři dny a to ještě není konec,“ uvedla vedoucí vyšší podatelny Okresního soudu Olomouc, která si nepřála mít v tisku zveřejněné jméno, ale redakce jej má k dispozici.

„Nepotřebovali jsme totiž mít v evidenci čísla exekutorů, nikdo nás na to ani neupozornil, že to při lustraci datové schránky musíme udělat. Přišla jsem na to sama a naštěstí to podchytila včas. To dohledávání je ale neuvěřitelně pracné. Ze začátku jsme měli opravdu velké komplikace. Zapisovatelkám se třeba z ničeho nic ukázalo, že datová schránka nefunguje. Systém úplně spadl, nebo jel strašně pomalu. Několikrát jsme kvůli tomu museli volat našeho informatika, aby to vyřešil,“ dodala.

Vrchní soud v Olomouci sice problémy zaregistroval, ale naštěstí ne takového rázu. „Zásadnější problémy s tím nemáme. Komunikujeme a problém byl zatím pouze na straně adresátů. Hlásilo nám to, že schránka neexistuje. Ale že by systém spadl, to se nestalo. Jen ve středu dopoledne to na chvíli hlásilo, že je mimo provoz. Co se týče problému s exekutory, který mají na okresním soudě, tak to nás míjí. Naštěstí s exekutory moc nekomunikujeme. Fungujeme totiž jako odvolací soud,“ uvedl Petr Angyalossy, mluvčí vrchního soudu v Olomouci.

Datové schránky musejí mít v kraji i školy

Datové schránky mohou občané a podnikatelé používat ke komunikaci se soudy, ministerstvy, krajskými, městskými a obecní úřady, Pozemkovým fondem, Českou televizí a Rozhlasem a dalšími orgány veřejné moci. Ty musí datové schránky podle zákona používat povinně, stejně jako firmy zapsané v obchodním rejstříku. Mezi orgány veřejné moci spadají také některé školy. Ty tak budou moci nabídnout například zasílání vysvědčení do datové schránky.

„Školy nemají ze zákona povinnost datové schránky zřizovat. Olomoucký kraj, náš zřizovatel, rozhodl, že je bude využívat v komunikaci se školami a byla nám uložena povinnost si je zavést. Bohužel ministerstvo vnitra u těchto subjektů, které nemají zákonnou povinnost zřídit datovou schránku, nedodržuje zákon. Místo 3 pracovních dnů již čekáme druhý měsíc na aktivační kód. Využití schránek na škole bude zejména v komunikaci se zřizovatelem podle jeho představ, které se zatím rodí,“ postěžoval si Evžen Mayer, ředitel Gymnázia v Olomouci - Hejčíně.

„Školy zapsané v obchodním rejstříku mají tuto povinnost ze zákona. Ostatním školám zřizovaným Olomouckým krajem jsme zavedení datové schránky skutečně uložili. Naším cílem je zachovat jednotnou formu komunikace se všemi subjekty, výměna informací tímto způsobem bude navíc rychlejší a ekonomicky výhodnější,“ vysvětlil Ivo Heger, tiskový mluvčí Olomouckého kraje.

Datové schránky využívá také Univerzita Palackého. „K 1. listopadu 2009 jsme měli datovou schránku aktivní a již 2. 11. 2009 jsme z ní mohli vyzvednout první 4 elektronické dokumenty,“ uvedl kancléř univerzity Rostislav Hladký.

Také zde se při fungování zpočátku vyskytly drobné nedostatky. „Problém nastal při jeho generování, které bylo úspěšné až po několika pokusech (chyběl kvalifikovaný popis instalace) a potíže měl náš IT specialista i s přihlašováním (přetížení systému). Zpočátku se navíc nedaly dokumenty ukládat s názvy využívajícími českou diakritiku, ale po několika dnech byla i tato překážka odstraněna. Všechny problémy jsme průběžně konzultovali s odborníky České pošty, kteří nám poskytli potřebnou podporu,“ uvedl Hladký.

Vysvědčení do schránky? Asi ne

K čemu konkrétnímu školy budou datové schránky využívat, zatím samy nevědí. „Nechceme zatím předjímat, jak je využijeme v komunikaci s ostatními subjekty. Vysvědčení přes schránky asi zatím posílat nebudeme, protože nevím, k čemu by byl příjemci neautorizovaný výtisk vysvědčení. Lze si představit např. zasílání rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání apod., ale to záleží na tom, kolik fyzických osob si schránku zřídí,“ dodal Mayer.

Živnostníci a obyčejní lidé mohou o datovou schránku také požádat, ale povinná pro ně není. Úřady a instituce navíc musí všechny písemnosti lidem i firmám zasílat přednostně do datových schránek, zatímco v opačném směru tato povinnost neplatí. I když bude mít například živnostník datovou schránku, může klidně zasílat svoje podání na úřad klasickou poštou.

Systém má „dětské nemoci“

Jaká bude budoucnost datových schránek, si zatím nikdo z oslovených nedokázal odhadnout. Také názory na to, zda institucím systém pomůže, či ne, se různí. „Jestli nám to práci výrazně ulehčí, budu moci říct až tak za měsíc až dva. Teď je předčasné to hodnotit. Něco to určitě zrychlí, ale něco zase zpomalí. Pokud nám přijde zpráva s několika soubory, které budeme muset konvertovat do pdf souborů, což zabere nějaký čas, bude to pro nás možná pomalejší, než kdybychom to tiskli,“ uvedl Petr Angyalossy, mluvčí vrchního soudu v Olomouci.

„Až se to zajede tak nám to ale práci určitě ulehčí. Hlavně zapisovatelkám, které nebudou muset lepit obálky. Nevím ale, jak vyřešit komunikaci s ostatními soudy. Když nám totiž posílají třeba rozsudek, nenapíší k tomu spisové číslo a tam pak musíme ještě volat a dohledávat to,“ uvedla vedoucí vyšší podatelny Okresního soudu Olomouc.

„Že to má nyní dětské nemoci je přirozené, ostatně jsme v ČR, kde bývají zřídka věci dotažené do konce – třeba státní maturita, přijímací zkoušky a jiné legislativní paskvily. V zemi, kde vládnou pouze peníze a nikoliv upřímná snaha věci řešit, to ani nijak jinak být nemůže, dodal Evžen Mayer, ředitel Gymnázia v Olomouci - Hejčíně.

Doručeno. Po deseti dnech

V souvislosti se startem datových schránek se mění také režim doručování klasických papírových zásilek. Například soud bude doručovat písemnosti buď do datové schránky nebo na adresu trvalého pobytu každého člověka nebo na jinou adresu, kterou dotyčný předem nahlásí. Ve všech případech ale platí – uplynutím desátého dne od doručení se písemnost považuje za doručenou. To by mělo vyřešit především problém s vyhýbáním se doručení, třeba při předvolání k soudu.

Pokud ještě někdo nemá přístupové údaje, postup, jak je získat, je velmi jednoduchý. „Nejdříve je nutné obrátit se na doručovací poštu a zjistit, zda je tam zásilka s přístupovými údaji uložena (její ukládací doba je 90 dní). Pokud úložní doba skončila, teprve pak je vhodné volat na informační linku 270 005 200. Zde lze získat další informace, například o tom, kde se zásilka nachází a jaké jsou další možnosti, jak ji získat. V tuto chvíli se zdá nejjednodušší variantou navštívit nejbližší Czech POINT,“ vysvětlila Marta Selicharová, mluvčí České pošty.